Elisa a Charli seděly naproti sobě v kavárně.

„Proč ten případ nemůžu přijmout?“ Elisa došla k pohovce a posadila se. Když viděla, jak Charli s povzdechem přikývla, povytáhla obočí a zeptala se: „Můžeš mi vysvětlit proč?“

„To proto, že...“

Charli začala vysvětlovat okolnosti případu. Elisa při poslechu poklepávala prsty o levé stehno. Oči jí při přemýšlení ztmavly. „To je docela zajímavé. Kdo jsou zúčastněné strany?“

„Já... asi nevadí, když to zjistíš...“

Elisa se na Charli zvědavě podívala.

„Obě strany jsou velká zvířata v obchodním světě, takže v tomhle případu jde o hodně. Jejich vztahy se vyostřily a ten, kdo žádá o tvou pomoc, je pan Darcey. Konkurentem pana Darceyho je...“

Charli si povzdechla a smutně dodala: „Tvůj manžel!“

Elise se zrychlil dech.

Charli si pak přitiskla ruku na hruď a s lítostí prohlásila: „Zdá se, že tenhle případ není pro nás. Je to utrpení vidět tak obrovskou odměnu a nemoct ji přijmout.“

Elisa si mlčky hrála s telefonem. Bylo těžké poznat, co se jí honí hlavou.

Charli se na Elisu podívala a myslela si, že je smutná. U srdce ji píchlo a začala ji utěšovat: „Nebuď smutná. S tvojí pověstí jsem si jistá, že získáš víc případů a ty peníze si vyděláš. Ale Iris, jste opravdu rozvedení?“

Elisa semkla rty. „Můj život je bez něj lepší.“

Charli pohlédla do Elisina vážného zraku a pocítila úlevu. „Konečně jsi dostala rozum! Pro ten odpad jsi udělala tolik, ale on si tě nikdy nenaučil vážit. Tím, že jsi ho opustila, ses vysvobodila z utrpení. Zlatíčko, k tvému rozhodnutí ti upřímně gratuluju!“

Jak se tak bavily, do kavárny vešly dvě povědomé postavy, kvůli nimž se Elisin výraz okamžitě zachmuřil.

Muž měl na sobě černý oblek se stříbrnými manžetovými knoflíčky, které se leskly stejně chladně jako jeho srdce.

Žena po jeho boku oblékla bílé šaty a působila křehce jako ptáček. Jmenovala se Linda Benettová.

Elisa byla rozmrzelá. Jaká to náhoda. Právě jsme se rozvedli a on už se se svou milenkou ukazuje na veřejnosti.

Charli střelila pohledem po Elise a všimla si, že se její výraz zhoršil. „Co ti dva dělají tady?“

Charliin hlas byl příliš hlasitý, čímž upoutala Garethovu pozornost. Přimělo ho to otočit se a všimnout si jich. Jeho výraz se okamžitě stal zuřivým.

Co to má ta ženská za problém? Včera večer lhostejně podepsala rozvodové papíry a dokonce odmítla tu vilu. A teď se mi tu znovu objeví na očích. Hraje si na nedostupnou?

Elisa oplatila jeho pohled, lhostejně se odvrátila a zatáhla Charli k odchodu.

Blízko ní se však ozval přeslazený hlásek. „Eliso, ty jsi tu taky.“

Vzápětí se k nim s jemným úsměvem připojila Linda. Hleděla na Elisu nevinně, jako by nechtěla nijak ublížit.

Elisa se v duchu ušklíbla. Kdo by si pomyslel, že tato nevinně a křehce vyhlížející žena mi tento měsíc tajně posílala nespočet intimních fotek sebe a Garetha?

Elisa se neupřímně usmála. „Lindo, tebe už propustili z nemocnice? Páni, že dokážeš tak brzo chodit i po třech letech v kómatu. To je zázrak!“

Lidé opodál po nich po Elisiných slovech zvědavě vrhali pohledy.

Zdálo se, že Lindu to na okamžik vyvedlo z míry, ale brzy získala zpět svou vyrovnanost. Otočila se na Garetha a sladce se usmála. „Doktor říkal, že je to všechno díky Garethově obětavé péči v těch třech letech. Byla to jeho vytrvalost, která mě probudila a umožnila mi rychlejší zotavení.“

Elisa si nemohla pomoct a s úšklebkem se podívala na Garetha. „Jak to, že jsem nevěděla, že můj exmanžel je lékařský génius? Škoda, že nikdy nestudoval medicínu. Zdravotnictví tak přišlo o génia!“

Zvědaví diváci to slyšeli a dychtili vidět, jak se to drama vyvine. Vyměňovali si pohledy a šuškali si mezi sebou.

„Exmanžel? Znamená to, že ta ženská v bílých šatech je milenka? A ona je sestřenicí té manželky?“

„Můj ty bože! To zní jako pěknej zmatek!“

„Jak se opovažuje naparovat před manželkou? To je ale nestoudnice!“

Garethův výraz se při poslechu přihlížejících zatáhl. „Eliso, tak dlouho ses mě držela zuby nehty a přesto si dovoluješ ukázat se tu a hrát si na nedostupnou. Pokud se mi znovu ukážeš na očích, budeš toho litovat!“

Elisa potlačila svůj hněv a usmála se. „Litovat? Jak mě donutíte litovat, pane Wickame?“