Elisa přikývla, ale zdálo se, že je jí to jedno.
„Neobtěžujte se jím. Jen sleduje a nezdá se, že by měl špatné úmysly.“
Po náročném dni se té noci Elisa dobře vyspala.
Dříve si dělala neustálé starosti z toho, že o Garetha přijde. Ale teď, když ho ztratila, se s realitou nějak smířila a uklidnila se.
Původně si myslela, že bude mít potíže spát sama, ale nakonec spala tvrdým spánkem beze snů.
Zdálo se, že ho skutečně dokázala nechat jít.
Když znovu otevřela oči, bylo to kvůli brzkému rannímu zvonění budíku.
Elisa vstala s dobrou náladou a umyla se. Potěšeně se usmála na snídani, která už byla připravená na stole.
Milovala snídaně ve francouzském stylu, s croissanty a horkou čokoládou. Gareth je ale nesnášel a byl zvyklý mít ke snídani maso. Proto se mu po všechna ta léta musela přizpůsobovat.
Teď se mohla konečně postarat sama o sebe a jíst jídlo, které jí chutnalo, což ji uvolnilo a dobře naladilo.
Toho rána jí volala Charli, že se s ní vedoucí právního oddělení skupiny Darcey touží nutně setkat. Charli jí tak pomohla domluvit místo schůzky.
Elisa dojedla snídani a vyšla ven.
Ve stejnou chvíli muž v černém, sedící v autě před vilou, tajně někomu telefonoval: „Šéfe, odešla z domu.“
„Sledujte ji.“
Garethův výraz ztemněl. Nikdy netušil, že má Elisa svou vlastní vilu. Dokonce sama naléhala na rozvod. Tahle žena... Najednou se chová jako vyměněná.
…
Elisa dorazila na místo schůzky a našla Coreyho Wilsona sedět u okna. Došla k němu a s úsměvem ho pozdravila: „Corey, ty jsi tu brzy.“
Corey překvapeně vzhlédl a s šokem pohlédl na Elisu. „Eliso?“
Usmála se, když odpovídala: „Měl bys mi říkat Iris.“
Její odpověď ho ohromila ještě víc. „Eliso, ty...“
Corey vždy obdivoval její akademické nadání ve škole. Nečekal, že se dozví, že právě ona je Iris.
Nedokázal tak skrýt vzrušení, které mu bušilo v hrudi.
Brzy se oba pustili do hlavního účelu tohoto setkání a začali se bavit o případu.
Elisa si však nevšimla Garetha, který ji sledoval z auta. Jeho výraz potemněl jako bouřková obloha.
Neviděl muži sedícímu naproti ní do tváře a nevěděl, o koho jde. Viděl jen Elisu, jak se na něj zářivě usmívá.
Garethův pohled nabral zlomyslný ráz, jako by chtěl Elisu spolknout zaživa.
Nikdy dřív se necítil tak frustrovaný.
Dříve měla Elisa oči jen pro mě. Jak se teď může tak zářivě usmívat na jiného muže? Myslí si snad, že jsem po smrti?
Elisa netušila, že by bylo něco v nepořádku. Po skončení rozhovoru poobědvala s Coreym a pak odešla.
Pak si uvědomila, že už dlouho nebyla nakupovat. Vyrazila tedy na nákupy a nakoupila si pro sebe spoustu věcí.
Když se vrátila do své vily, byla už obloha téměř temná.
Služebnictvo strávilo několik dní vybalováním věcí, které si přivezla zpět. Viděli, že se vrátila, a předali jí seznam položek.
Elisa si všimla, že na seznamu něco chybí. Instinktivně se dotkla svého krku a vykulila oči.
Kde je ten náhrdelník? Ten náhrdelník nesmím ztratit!
Zapomněla jsem si ho vzít na sebe, když jsem se ten den ve spěchu balila?
Chvíli přemýšlela a rozhodla se vrátit do Wickamova sídla a jít ho hledat.
Nečekala však, že vejde do ložnice a uvidí Garetha stát před svým toaletním stolkem a nepřítomně hledět na hodinky v jeho ruce.
Elisa byla v úžasu. Za ty tři roky jejich manželství Gareth do jejich společné ložnice nikdy nevstoupil. Teď působil duchem nepřítomně, jak civěl na hodinky, které mu věnovala, a vůbec si nevšiml, že vešla do místnosti.