Ella

„Je mi to líto, Ello,“ říká moje lékařka jemně. „Obávám se, že vám zbývá už jen velmi málo životaschopných vajíček. Upřímně řečeno, s takovými čísly se obvykle setkávám u žen o deset nebo patnáct let starších, než jste vy.“

„Cože?“ zamumlám a nevěřím vlastním uším. O miminko se snažím už celé roky. Je mi teprve třicet, měla bych mít vajíček ještě dost.

„Z hlediska plodnosti vám už moc času nezbývá,“ pokračuje. „Pokud chcete počít, musíte tak učinit dříve, než vám začne další cyklus.“

„Další cyklus?“ zopakuji a šokem mi spadne brada. Miluju děti víc než cokoli jiného, a i když to možná není snem každého, já si nepřeju nic jiného než být matkou.

Musím domů a říct tuhle novinku svému příteli, nesmíme ztratit ani vteřinu.

Vrátím se domů v rekordním čase, vtrhnu do dveří a s otevřenou pusou chci zavolat na Mikea, ale ztuhnu na místě. Hned jak vejdu, uvidím u dveří dámské lodičky a kabelku – a ani jedno mi nepatří.

Natočím uši směrem k ložnici a žaludek se mi sevře, když uslyším nezaměnitelný zvuk sténání doprovázený pravidelným buch buch buch, jak postel naráží do zdi. Ještě horší než zjištění, že je tam Mike zjevně s jinou ženou, je to, s kým tam je. Tu kabelku i ty boty znám – patří mojí nejlepší kamarádce Kate.

„Do prdele, Ella je tak blbá,“ zasměje se Mike. „Chápeš, že ode mě fakt čeká dítě?“

Kate si odfrkne. „Je úplně mimo. Nechápu, jak jsi to s ní mohl tak dlouho vydržet.“

„Kdyby nebyla tak krásná, ani bych o ni nezavadil pohledem,“ ušklíbne se Mike. „Ještě štěstí, že díky každodenním dávkám pilulek ‚po‘ nikdy neotěhotněla.“

„Pilulkám po styku?“ zeptá se Kate. „Jak se ti povedlo jí to podstrčit, aniž by si toho všimla?“

„Dával jsem jí to každé ráno do kafe,“ zachechtá se Mike a zní u toho až příliš pyšně.

Zatmí se mi před očima a všechno najednou do sebe zapadne. Najednou je jasné, proč jsem nikdy nedokázala otěhotnět, přestože jsme měli nechráněný sex několikrát týdně po celé roky. Dokonce je jasné, jak bych mohla mít vajíčka pětačtyřicetileté ženy, pokud mě ten můj opovrženíhodný partner tajně krmil nouzovou antikoncepcí každý den – nikdo nedokáže říct, jaké další škody to mohlo napáchat na mém reprodukčním systému.

Než si to stihnu rozmyslet, zatáhnu za požární hlásič na zdi. Chci tu dvojici v ložnici tak strašlivě vyděsit a potrestat, až mám strach, že jakmile vylezou ven, vrhnu se na ně. Z hasicího systému na stropě začne okamžitě stříkat voda, vzduch protne pronikavý zvuk sirény a já slyším, jak Mike a Kate překvapeně vykřiknou.

O pár vteřin později se vyřítí z ložnice a ztuhnou, jakmile mě uvidí stát ve dveřích. Mikeovi se komicky rozšíří oči. „Co tady děláš tak brzo?“ Ten had má tu drzost znít uraženě, že jsem ho překvapila, když je to on, kdo se mi celou dobu plížil za zády, bůhvíjak dlouho. Zdá se, že mu vzápětí dojde, jak podezřele to vypadá, když tam s Kate stojí jen ve spodním prádle, a rychle dodá: „Kate za mnou přišla, abychom pro tebe mohli naplánovat překvapení k narozeninám, ale pak jsme si na oblečení vylili kafe, a tak jsme se museli převléct.“

Krev se ve mně vaří vzteky. Musí mě mít vážně za idiotku, když čeká, že mu na tak chabou výmluvu skočím.

O tom, jak otřesně nízké mínění o mně mají, svědčí i to, že mi moje divadýlko zbaští, a já přísahám, že se nějak pomstím. Nemůžu uvěřit, že jsem s tímhle hajzlem promarnila tolik let – ty nejlepší roky. A teď mě možná připravil i o budoucnost. Jakmile mi ta myšlenka bleskne hlavou, vím, že už na něj nesmím ztratit ani okamžik. Mám na starosti důležitější věci.

Vyhrknu nějakou výmluvu a vyrazím podruhé to odpoledne přes celé město do utišující náruče své náhradní sestry, Cory. Nejenže jsme spolu vyrůstaly v dětském domově, ale ona se navíc stala gynekoložkou a teď pracuje pro tu nejexkluzivnější spermiabanku ve městě. Nikdy předtím jsem za ní nešla, protože jsem si vždycky představovala, že s Mikem jednou počneme dítě přirozenou cestou, ale to už zjevně nepřipadá v úvahu.

I kdybych stihla najít muže, který by byl ochotný mít se mnou dítě včas, netoužím po Mikeově zradě nikomu věřit. Budu to muset zvládnout sama a vím, že mi Cora dokáže pomoct. Moc peněz nemám, ale mé úspory mi na inseminaci stačí, zvlášť když mám vlastně jen jeden jediný pokus.

Když dorazím, všechny mé plány na to, jak Coře jasně a stručně vysvětlím svou situaci, vezmou za své, protože jakmile svou sestru uvidím, úplně se zhroutím. Objímá mě a líbá, dokud mé slzy neustanou, a pak ze mě pomalu tahá ten příběh kousek po kousku. Když uslyší o Mikeovi a Kate, nadává jak špaček, ale to není nic v porovnání s její reakcí, když jí povím o své plodnosti.

„Ten malej sráč! Já ho zabiju!“ soptí a upírá na mě starostlivý pohled. „Ello, jestli měla tvoje doktorka pravdu, znamená to, že máš na početí už jen jednu šanci.“

„Já vím,“ popotáhnu. „A jestli to má být moje jediné dítě, nechci nechat nic náhodě. Chci toho nejlepšího dárce, jakého můžeme najít.“

„S tím si nedělej starosti,“ ujišťuje mě Cora. „Máme tu vzorky od herců, modelů, vědců – je to tady samotná absolutní špička.“ Přejede pohledem ke dveřím a ztiší hlas. „Ode mě to nemáš, ale i Dominic Sinclair k nám poslal své vzorky na testování.“

„Dominic Sinclair?“ zopakuji. „Ten miliardář?“ Vítr ho občas zavane do města, ale zrovna se nepohybujeme ve stejných kruzích. Bydlí ve stejné čtvrti jako moji bohatí zaměstnavatelé a občas pozdraví děti, které hlídám, ale vždy je obklopen bodyguardy a působí tak hrozivě, že mám husí kůži, už jen když na něj pomyslím.

„Panebože!“ Cora si plácne ruku přes pusu. „To jsem ti neměla říkat! Nevím, na co jsem myslela. Očividně se sám potýká s problémy s plodností a svěřil nám své plavce raději než jakékoli jiné laboratoři v zemi. Zrovna teď mám jeho sperma ve vedlejší místnosti.“ Vystrašeně dodá: „Ale Ello, nesmíš to nikomu říct, to mi musíš slíbit.“

„Samozřejmě!“ souhlasím okamžitě. „Vím, jak moc je tady zachování mlčenlivosti důležité.“

„Díky,“ vydechne Cora. „Teď ti dám složku našich klientů, aby sis mohla vybrat dárce, a jakmile si vybereš, přivedeme tě do jiného stavu dřív, než stihneš mrknout.“

Není to snadné rozhodnutí, ale nakonec si vyberu pohledného chirurga, z jehož fotky se mi skoro podlamují kolena. Cora opustí místnost jen na tak dlouho, aby připravila vzorek, a ačkoli se po návratu tváří trochu vyvedená z míry, rychle a profesionálně provede inseminaci. Jakmile je po všem, chytne mě za ruku. „Už je to zařízeno, Ello,“ slibuje. „Za deset dní můžeš přijít a uvidíme, jestli to vyšlo.“

Deset dní. Pomyslím si omámeně. Deset dní, které rozhodnou o celé mojí budoucnosti.

Kdybych jen tušila, že až těch deset dní uplyne, moje budoucnost už nebude patřit mně – ale samotnému Dominicu Sinclairovi.