Ella

Dalšího rána vstávám velmi brzy, myšlenky mi okamžitě zaletí k ubohé Sarah, k ubohé Jessice, někde v paláci, pravděpodobně ustaraným z toho, co se proboha bude dít dál.

Pomalu zvedám své tělo z vyhřátého místa po Sinclairově boku a ušklíbnu se, když se snažím ho pokud možno nevzbudit – je tak roztomilý, můj velký drsný Alfa, tak zranitelný a spící a –

„Prostě běž, Ello,“ zamumlá se stále za