*Rory*

Auto sebou trhlo a moje hlava narazila do kovové stěny. Řetězy zachrastily tak hlasitě, že přehlušily řidičovu nadávku, ale mně to bylo jedno. Zvuk v mé hrudi byl hlasitější. Vlákno duchů pálilo tak žhavě, jako by mi někdo protahoval žebry drát.

Xander.

Jeho obraz mi ulpěl za očima – napůl stín, napůl vlk, stojící na okraji světla ohně, jako by ho zrodil sám les. Viděla jsem ho. Cítila jsem