*Xander*

„Řekni mi, že dýchá.“

To byla první věc, kterou jsem řekl, když Vallin vyšel ven a nechal mě s ní. Neodpověděl. Jen vrhl jeden z těch nečitelných pohledů, které znamenaly, že mi právě sdělil to, co jsem nechtěl slyšet. Takže jsem se stejně posadil k její posteli a sledoval, jak se jí zvedá a klesá hrudník, jako by to byl důkaz, že se mýlí.

Od toho rituálu se nepohnula. Vallin řekl, že se