Ráno dorazilo s uklidňující rutinou. Stůl k snídani byl prostřen jako obvykle – ze šálků s kávou a čajem se stále kouřilo, toasty byly úhledně srovnané a vzduch naplňovala vůně másla a džemu. Tiché cinkání lžiček o talíře vytvářelo známý, jemný rytmus.

Daven už byl připraven. Jeho oblek byl bezchybný, kravata perfektně uvázaná. Vypadal svěžeji než včera večer – ne proto, že by jeho problémy zmizel