„Přestaň se tvářit, jako bys plánovala únikovou cestu,“ zavolá na mě Iris a hodí po mně polštář. Reflexivně ho chytím a přitisknu si ho k hrudi.

Alaricovo vřelé uchechtnutí mi vyšle mráz po zádech. Stojí blíž, než jsem si uvědomila, tak blízko, že cítím teplo sálající z jeho těla. „Moje sestra si na přípravy filmových večerů vždycky potrpěla.“

„Někdo musí,“ odsekne Iris. „Jinak by tady ten,“ ukáže