Iris

Když mě to zasáhne, jsem zrovna na oddělení léčitelů.

Není to to vyčerpání. Ani ta vyčerpaná magie. Ale to uvědomění.

Garrett mě nechal bojovat.

Sedím na lůžku, čekám, až léčitel skončí s kritičtějšími pacienty, a přehrávám si bitvu v hlavě. A najednou to vidím – to, co udělal. A to, co neudělal.

Nepokusil se mě zastavit.

Když jsem trvala na tom, že pomůžu, když jsem řekla, že dokážu ochránit