Vyjekla jsem a podívala se mu do očí. „No, tak to vážně dělat nemusíme.“

„Ale mohla by to bejt sranda.“

„To si schováme na dobu, až budeme opravdu sami.“

„Takže, spím tady?“ zeptal se znovu.

„Ano, prosím,“ řekla jsem a usmála se.

„Správná odpověď.“

„Ale zalezeš si do postele, nohu si dáš nahoru a nevylezeš z té postele, pokud nebudeš muset na záchod. Rozumíš?“

„Ošukáš mě tak, jako