Jo! Přesně to jsem potřebovala slyšet. Tohle byl budíček.

Atheno, jsi jeho sestra.

„Jo, určitě nebude.“ Přikývla hlavou.

„Měli byste si to vyříkat, až dorazí.“ S úsměvem jsem na ni pohlédla.

„To uděláme, neboj se. Doufám, že jsem Kiaře moc nechyběla,“ zažertovala jsem ve snaze odvést pozornost od sebe.

„Samozřejmě, že ano. Stavíš se brzy, viď?“

„Jo, stavím,“ obě jsme vešly do mé kanc