~MAYA~
Můj strach se od doby před pár hodinami zdvojnásobil, když jsem se dozvěděla, že je tu šance, že mě můj druh prodá jinému alfovi. Alespoň u něj jsem věděla, že se mu natolik hnusím, že se mě ani nechtěl dotknout, ale nejsem si tak jistá, že budu mít takové štěstí u toho druhého alfy, pokud se mě od něj rozhodne koupit.
Ale co když existuje šance, že by ho bylo snazší přesvědčit, aby mě pustil a já se mohla vrátit ke své rodině? Nechal by mě jít, kdybych mu řekla, že by ho má rodina za můj bezpečný návrat ráda odměnila?
Je tu tolik nekonečných možností, ale jediné, co chci, je vrátit se domů ke své rodině.
Vtom vejdou tři služebné a je to poprvé, co se na mě kterákoli z nich podívá přímo, "přišly jsme tě umýt."
Umýt mě?
"To po vás nepotřebuji," nesouhlasím. "Dokážu se vykoupat sama."
Zavrtěly na mě hlavou, "máme příkaz tě umýt, takže to musíme udělat, ať už s tvým souhlasem, nebo bez něj."
Zatnu čelisti a nechám je, aby mě odvázaly a dovedly k vaně. Je plná růží a bublinek; vypadá to hezčeji, než v čem jsem očekávala, že se budu koupat od někoho tak bezcitného, jako je můj druh.
Když je koupel u konce, obléknou mi dlouhé průsvitné bílé šaty, které odhalují až příliš mnoho z mého těla. Podprsenka mi zakrývá prsa, ale bílá tanga nezakrývají skoro nic. Jak se můžu v něčem takovém ukázat?
Když vyjdeme z pokoje, čeká na mě přímo přede dveřmi. Jeho oči sklouznou po mém těle a mě naplní silná touha vrazit mu další facku.
"Nestydíš se?" zeptám se ho. "Takhle chceš, aby se tvá družka oblékala před jinými muži? Opravdu jsi tak nadšený z toho, že mě muži uvidí v tomhle?"
Poprvé od chvíle, co jsem se s ním setkala, vidím v jeho pohledu záblesk majetnictví, ale rychle se ho zbaví a vezme mou ruku do své. "Myslel jsem, že jsme si ujasnili, že ostatní lidé by neměli vědět, že jsme druzi? Není mi to moc příjemné. Myslel jsem, že je to trapné i pro tebe? Na někoho, kdo mě tolik nenávidí, máš zvláštní způsob, jak mi náš vztah připomínat."
Spolknu svou nenávist k němu a následuji ho ven do další místnosti, která je plná lidí. Přinutil mě obléct si tyhle ponižující šaty, aby mě mohl prodat za slušnou cenu? Snažil se, abych pro své kupce vypadala přitažlivě? Při té představě se mi zvedá žaludek. Mohl by udělat ještě něco, abych ho nenáviděla víc než doteď?
Všechny oči se upírají na mě a s frustrací zjišťuji, že tady zatím neznám naprosto nikoho. Myslela jsem, že tu uvidím alespoň jednoho člověka, který by mi mohl přijít na pomoc, ale nemám žádné štěstí. Ti lidé byli úplní cizinci, do jednoho. Všichni si tiše šeptají; tedy ty ženy. Muži byli hlasití a naplňovali místnost smíchem.
Pak vstoupí skupina deseti mužů a já okamžitě poznám, že jsou to jeho hosté. Ti muži jsou urostlí, ale žádný z nich není tak obrovský jako můj únosce. Kráčí sebevědomě a já vím, že to není poprvé, co se potkávají.
"Alfo Kane." pozdraví mého druha jeden z mužů.
Alfa Kane? To bylo jméno mého druha? Měla bych to jméno odněkud znát? Existoval vůbec někdo jménem Kane, před kým mě moji bratři kdy varovali? Myslím, že ne. Měla bych si to pamatovat, ale nemůžu. Mám chuť si nafackovat, že mám tak špatnou paměť. Kane pohlédne mým směrem a já vidím, že testuje mou reakci na to, že jsem se konečně dozvěděla jeho jméno. Chce vědět, jestli mi jeho jméno neprozradilo jeho identitu. Jsem si jistá, že ho potěší, když zjistí, že neprozradilo, ani v nejmenším.
"Díky, že ses k nám dnes večer přidal, alfo Bene." řekne mu. Takže tohle byl ten alfa, kterému mě plánoval prodat. Mé dřívější obavy se ukázaly být oprávněné; tenhle alfa ke mně může být ještě horší než ten současný, který mě držel v zajetí.
Oči toho děsivého alfy se neochotně stočí mým směrem a chce se mi zvracet z té nezaměnitelné touhy v jeho pohledu. "Kdo je ta půvabná dáma po tvém boku?"
Kane mi přejede rukou po zádech a já po něm šlehnu pohledem, "to je drahokam, který jsem nedávno našel, a dobrá zpráva je, že je na prodej. . . Pokud máš zájem."
"Opravdu?" zeptá se alfa Ben s novým zájmem. "Myslel jsem, že někdo s takovou tváří a tělem už uchvátil tvou duši, Kane, ale ty mi zase daruješ další krásku. Je ta nejlepší, jakou jsem zatím viděl, a jsem ochotný za ni zaplatit jakoukoli částku. Jen řekni cenu."
Anna se postaví po jeho boku, zatímco Ben na mě dál zírá. Chci Kana prosit, aby mě nechal u sebe, ale nechci mu dopřát to zadostiučinění. Možná je to přesně to, co chce, abych ho prosila, ať mě nechá zůstat. Je prostě tak moc na hlavu padlý. Udělá cokoli, co bude moct, aby mě srazil na kolena.
Nejsem šťastná, když kolem Anny oplete paže a přitáhne si ji k dlouhému polibku, "tahle žena na prodej není; je pro mě příliš vzácná."
Anna na něj zazáří a ušklíbne se na mě. Je ráda, že ta zrůda dává přednost jí přede mnou.
Jak může být tak krutý? Nejenže měl v plánu mě prodat, ale ještě mi musel dát jasně najevo, že mu na té ženské záleží? Proč mě tolik nenávidí? Ví naprosto přesně, co to udělá s mým srdcem, s vlčicí uvnitř mě, která stále čeká, až ji uzná.
Ben Anně nevěnuje ani pohled; je příliš zaneprázdněný zíráním na mé polonahé tělo. Doma by muž přišel o ruce jen za to, že by se na mě takhle podíval. Vždycky jsem byla nespokojená s tím, jak se mě moje rodina snažila chránit, ale teď vím, do jaké míry mě v bezpečí udržovala právě jejich přehnaná ochranitelská péče.
Kdybych své bratry poslechla a zůstala doma, možná bych dnes ještě byla v bezpečí.
Jeden z Kaneových mužů řekne něco alfovi Benovi a on se téměř okamžitě usměje.
"Vezmu si ji i za tu cenu." řekne Kaneovi.
Srdce se mi propadne a nedokážu se ubránit nevěřícnému pohledu na něj. Opravdu mě takhle nechá jít?
S odporem zavřu oči, když mě Ben popadne za pas a přitáhne mě k sobě.
To se nemůže dít. . . nemůže.