Ofélie se pomalu probudila za zvuku šramotu za dveřmi. Zamračila se a zajímalo ji, co se děje. Když se pořádně soustředila, podařilo se jí zaslechnout útržek rozhovoru...

"Ale... Už jsou to dva dny..."

"Říkám ti, že jsou v pořádku! Prostě to tu nechej. Copak to nejedí? Přijď to uklidit později. Neruš je, vylezou, až budou mít dost."

"Ach... Chápu..."

Ofélie si povzdechla a stulila se do Arturovy n