Victoria

Netrvalo dlouho poté, co mě Isabella nazvala mrchou, jak to dělá už tak dlouho, co si pamatuju, Alexander předstoupí a stoupne si přímo mezi ni a mě, tyčí se nade mnou s arogantním výrazem, zatímco na ni mluví.

„Zlato,“ řekne jí s ušklíbnutím.

„Hmm?“ odpoví a zní to, jako by se ušklíbala taky.

„Dej si z toho, co se tady na tom stole podává, na co máš chuť,“ řekne.

Nadšeně ho zezadu obejme