Alexander

Ve chvíli, kdy otec zmíní, že krysa snědla zbytky, otočím se čelem ke zdi, sevřu druhou ruku v pěst, zavřu oči a málem do té zdi praštím, ale nakonec na ni jen svou pěst natisknu, abych ovládl svůj vztek.

Vím přesně, co tím Victoria myslela, když to řekla takhle. Jak se opovažuje zajít tak daleko a urazit mé zlato?

Protože je otec stále na drátě, uklidním se, a protože bych nechtěl, aby