Pohled Dallas

Dobrá, tohle jsem tedy nečekala. Nemyslím si, že by to kdokoli z naší jednotky čekal, a já jsem z toho ještě pořád trochu zmatená.

Kapitán Jordan oznámil svůj odchod do výslužby na ceremoniálu, který ze mě měl udělat plnohodnotnou členku jednotky, ale po jeho oznámení to nabralo trochu jiný směr.

Starší Jensen mě jmenoval novou kapitánkou jednotky a všichni mi začali jásat, ale já ze sebe nedokázala vypravit ani slovo. Jsem tu něco málo přes šest měsíců a už mám svou vlastní jednotku.

Vím, že pár jiných se stalo kapitány do roka od svého příchodu, ale nejsem si jistá, jestli je to to, co v této chvíli ve svém životě chci nebo potřebuji.

Tedy, je mi ctí, že věří, že to zvládnu. Má to ale i svou stinnou stránku; možná budu muset navštívit smečku Shadow Valley a já si nejsem jistá, jestli jsem na to v tuto chvíli připravená.

„Kapitánko, Starší Jensen s vámi chce mluvit. Čeká ve vaší kanceláři,“ říká Joshua, můj zástupce, a já přemýšlím, proč se mnou Starší Jensen nenavázal spojení. „Máte vztyčený blok, kapitánko.“

Usměju se na Joshuu a vyjdu z pokoje. Nepřevzala jsem totiž jen post kapitánky, ale dostala jsem i Jordanův pokoj, což znamená bydlet na druhém konci nejvyššího patra. Joshua mě následuje do mé kanceláře v přízemí a všichni, které míjíme, lehce skloní hlavu na znamení úcty k mému postavení.

„Kéž by to nedělali, cítím se z toho nesvá. Jsem pořád ta samá osoba jako dřív, a teď mi titíž lidé, kteří mě dřív přehlíželi, najednou prokazují úctu,“ říkám Joshuovi, zatímco další žena lehce skloní hlavu.

„Bude to ještě horší, začnou na tebe i mluvit,“ odpoví škádlivě a Charna se může potrhat smíchy.

Tiše na Joshuu zavrčím a on je dost chytrý na to, aby si ode mě udržel odstup. Je jedním z mála lidí v naší jednotce, kteří vědí o tom, co mi řekli členové jiných jednotek, z nichž každý naznačoval, že jsem byla Jordanova milenka.

Teprve když někdo prohlásil, že bych si měla jít najít své vlastní skutečné pouto, ztratila jsem já i Charna trpělivost. Ten zkurvený idiot je pořád na ošetřovně, a jakmile se plně zotaví, pošlou ho domů.

Od té doby se mi nikdo neodvážil utrousit podobnou poznámku, ale dočkala jsem se spousty vražedných pohledů a takhle mi to vyhovuje víc. Členové mé jednotky vědí, že jsem se dostala tam, kde jsem, díky tvrdé práci, kterou jsem do toho vložila, a nikdo z nich nepochybuje o mé schopnosti tuto jednotku vést.

„Starší Jensene, omlouvám se, že jsem měla vztyčený blok. Zrovna jsem se připravovala na svou poslední zkoušku a nechtěla jsem se nechat rozptylovat,“ říkám a usedám za svůj stůl.

„Nic se neděje, věděl jsem, že se učíte. Chtěl jsem to udělat osobně a v soukromí, vím, že to pro vás možná bude těžké, a možná taky ne,“ říká Starší Jensen.

S Joshuou se na sebe podíváme; tenhle chlap mluví v hádankách a já nemám pocit, že bych na to dneska měla trpělivost.

Starší Jensen mi podává obálku a po mírném zaváhání si ji z jeho natažené ruky vezmu. Poznám znak smečky a mým prvním instinktem je hodit ji po něm zpátky, ale má zvědavost nakonec zvítězí.

S hrdostí oznamujeme ceremoniál jmenování Alfy našeho syna Nica a ceremoniál jmenování Luny jeho družky Lucy.

Zbytek pozvánky se neobtěžuji číst, zavřu ji, vložím zpět do obálky a podám ji Staršímu Jensenovi.

„Oba víme, že Nico a Lucy nemají skutečné pouto druhů, a to pro Starší představuje problém, ale zároveň chceme vyslat zprávu všem ostatním smečkám v Království. Takže počkáme až do ceremoniálu a vy budete mít tu čest jim oznámit, že jmenování Alfy je zrušeno,“ říká Starší Jensen.

Joshua se na mě na okamžik podívá, a pak se zdá, že pochopí, proč se zrovna mně dostává té cti překazit jmenování Alfy.

„Kolik máme času?“ ptám se Staršího Jensena. Musím se na to psychicky připravit.

„Máte víc než šest měsíců na přípravu, znáte pravidla pro zrušení ceremoniálu Alfy nebo Luny. Zároveň se ujistěte, že bude stanoveno datum soudu pro Alfu Leona, pro případ, že by byl ochotný bojovat proti našemu rozhodnutí před králem,“ odpovídá Starší Jensen.

„Dobrá, Joshuo. Rozjedeme to divadlo, chci mít vyplněné ty formuláře o zrušení. Alfa Leon si je vyžádá a bude se dožadovat soudu, aby zvrátil svůj vlastní smečkový zákon,“ říkám a vyprovázím Staršího Jensena ke dveřím.

Otevřu dveře, abych nechala Staršího Jensena odejít, a vidím svého třetího ve velení, Jespera, jak čeká venku.

„Pojď dál, Jespere. Máme toho víc než dost na práci a naštěstí i spoustu času to udělat. Potřebuji ale pár odpovědí a možná bys mi s tím mohl pomoct,“ říkám, zatímco Jesper vchází do mé kanceláře.

Joshua mu podává obálku a já tiše zavrčím už jen při pohledu na smečkový znak, který je na ní vyražen.

Na pár okamžiků je v mé kanceláři ticho, ale pak se Jesper začne k popukání smát.

„Nech mě hádat, my tu jejich radostnou taškařici půjdeme překazit?“ zeptá se a začne se smát ještě víc. Někdo je očividně nadšený z role kazisvěta, a já se musím uchechtnout.

Rozhodnu se jim oběma vysvětlit, proč jsem dostala to privilegium postarat se o zrušení ceremoniálu, a oba muži hlasitě zavrčí.

Jesper si prošel podobnou situací a Joshuovi bylo spojení přerušeno ještě předtím, než měl vůbec šanci vytvořit si pouto.

Proč dal Nico přednost Lucy přede mnou, je stále záhadou, Jesper a Joshua ale vědí, proč byli odmítnuti. Ani jeden z nich neměl dostatečně vysoké postavení, obě ženy chtěly Alfu.

No, tak hodně štěstí. Většina Alfů je arogantní, nesnesitelná a hrubá, skutečně věří, že jsou darem Bohyně pro všechny ženy.