"O téhle dírce se mi zdálo celé měsíce," zavrčel Ida, přidal třetí prst a roztáhl ji ještě víc. "Těsná. Nenasytná. Pořád si přesně pamatuje, jak ji rád ničím."

Cody vzlykal do polštáře. "Prosím – Ido – potřebuju tvýho ptáka – potřebuju tě v sobě – prosím –"

Ida vytáhl prsty, otřel je o prostěradla a srovnal si ho. Tentokrát ho nijak nedráždil.

Jedním brutálním přírazem do něj vrazil až po kořen.

C