Sedím u stolu s Rose a svými strýci, snídaně se sotva kdo dotkl. Je tu pořád ticho, i po včerejší večeři.

„Maminka, dobrý?“ ptá se Rose, když se po nás rozhlédne.

„Je jen unavená, Poupátko,“ odpovím svému malému štěněti.

Popotáhne a přikývne. Včera večer jsem Rose ukládal do postele a ona si mohla oči vyplakat, jak moc chtěla, aby ji uložila Amalie. Musel jsem jí vysvětlit, že její maminka už spí