Pohled Nighta

„Sakra práce! Ten chlap z klubu?“ Trey, jeden z mých nejlepších přátel, se na mě vykuleně podíval a málem ze sebe vyplivl kafe.

„Jez laskavě se zavřenou pusou, proboha!“ Tanya, Treyova přítelkyně a jediná dívka v naší partě, mu rukou zaklapla čelist, zatímco mu věnovala znechucený pohled.

Abychom byli spravedliví, měla v sobě daleko víc testosteronu než kterýkoliv z kluků v naší skupině a fakt, že jsme se jí všichni báli, byl důkazem toho, jak moc klučičí vlastně byla... jestliže samotný fakt, že byla v ženském boxerském týmu, nestačil. Z toho důvodu jsme byli s Landonem naprosto ohromeni, když Trey oznámil, že chodí s Tanyou.

To ale bylo před dvěma lety. Teď z nich byla docela nerozlučná dvojka... ačkoliv sledovat je dva pohromadě někdy připomínalo pohled na králíčka cupitajícího za lvicí...

„Takže? Jak to vzal?“ Landon se zdál být znepokojený, když přimhouřil své šedé oči a naklonil se na židli dopředu, jako by mu to umožnilo získat ty nejlepší drby jako prvnímu. „Byl homofobní?“

„Ne. Jen nepokrytě zvědavý.“ Zavrtěl jsem hlavou... i když z jeho komentáře o tom, že jsem si neumyl ruce, jsem málem vyprskl kafe z nosu. Vážně? Musel jsem mu ale dát body za originalitu. To bylo asi poprvé, kdy se někdo staral zrovna o tenhle konkrétní fakt.

A ano... pro ty z vás, co jsou zvědaví... opravdu jsem si je umyl.

Nicméně, když jsem si později vzpomněl na to své malé prořeknutí... tehdy jsem si opravdu přál, aby se pode mnou propadla zem!

„Hned bych si to s tebou rozdal... kdybys mě nechal.“

Vážně, Nighte? Proč do prdele jsem musel znít tak hrozně nadrženě? Jen když si vzpomenu na to, že jsem měl nedávno poměr na jednu noc!

Ale když jsem vyšel z koupelny a našel Kaie stát před skříní jenom v šortkách... propadl se mi z toho žaludek.

Ten muž měl pěkné tělo. Silná stehna a hezké bicepsy, ale to, co mě v okamžiku vzrušilo, byla ta hladká záda se světle zlatavou kůží bez jakýchkoliv nedokonalostí. Nikdy jsem nevěděl, že mám slabost pro mužská záda, dokud jsem neviděl ta Kaiova, a teď jsem byl zvědavý. Jaké by to bylo přejet rukama po té hedvábně hladké kůži?

„Hej!“ Tanyin otrávený hlas se mi donesl k uším, když mi lupla prsty přímo před obličejem. „Přestaň s tím zasněným zíráním, ty nadržená děvko!“

„Normálně bych se urazil, ale má pravdu.“ poznamenal Landon a odhodil si dlouhé černé vlasy z očí. „Chováš se jako úchyl. Odteď je to tvůj spolubydlící. Chovej se slušně.“

„A co?“ Ušklíbl jsem se. „A co když je to můj spolubydlící? Co když dokážu zařídit, aby se mu začal líbit?“

„A co když je na holky?“ zeptal se Trey nervózně. „To by mohlo věci mezi vámi dvěma dost zkomplikovat... a ty by ses musel vrátit k bydlení se svou rodinou.“

„Do prdele!“ Na to jsem vůbec nepomyslel, že ne?

Snesl bych cokoliv, jen ne návrat ke své rodině. To teda sakra ne! Raději bych umřel hlady!

„Páni... nevěřím, že s váma, vy nadrženci, pořád kamarádím.“ Tanya si povzdechla, když se zvedla ze židle. „Jdu. Za deset minut mi začíná hodina.“

„Zatím.“ Řekli jsme všichni sborově, jakmile opustila naši partu, aby se vrátila na svou fakultu.

Ze všech v naší skupině byla jediná, kdo se dostal na medicínu, zatímco byla současně i v boxerském klubu. Běžně mezi námi tedy koloval vtip o tom, že se dostala na medinu jen proto, aby si zvýšila své skóre. Koneckonců, někdo musel ošetřit ty lidi, které zmlátila během svých tréninků.

„Oh... pane jo!“

Otočil jsem se k Landonovi za zvukem jeho tichého zamumlání a Trey s ním zjistili, že se od ucha k uchu usmívá na něco, co je za mnou.

„Co je?“ Zeptal jsem se zamračeně, ale pak jsem si všiml stejného hloupého úsměvu i na Treyově tváři. „Řekne mi to někdo z vás, nebo to z vás budu muset vymlátit?“

„S.E.X.Y.“ povzdechl si Landon zasněně. „To je jediné varování, které dostaneš.“

Myslím, že jsem začínal chápat, co se přesně stane, ale než jsem se stihl zvednout a vzít nohy na ramena... na rameni mi přistála drobná ruka s perfektně udělanými růžovými nehty, a zastavila tak můj plán na útěk. Sakra!

A je to tu zas... po tisící za dnešek.

„Ahoj,“ dívka přišla blíž, položila mi loket na rameno a naklonila se ke mně. „Je tady volno?“

Unaveně jsem k ní vzhlédl. Byla hezká, měla dlouhé blond vlasy a jasně růžové melíry, které doplňovaly malý obličej ve tvaru srdce a ledově modré oči. Dokonce i celý její outfit byl laděný do růžova. Měla na sobě křiklavě růžovou bundu z umělé kožešiny přes světle růžové tílko a k tomu džínové kraťasy, což jí dodávalo tolik potřebnou pauzu od vší té růžové. Kdyby tu byla Tanya, určitě by ji nazvala lidským zvýrazňovačem... a já bych s ní musel souhlasit. Ta růžová byla až moc zářivá.

„Jůůů!“ Ozval se Landonův a Treyův hlas z druhé strany stolu, ale já věděl, že si ze mě jen dělají srandu. „Koukni na něj. První den na univerzitě a už je z něj pan Oblíbený!“

„Ne.“ Posunul jsem svůj batoh stranou, aby si tam mohla sednout... ale místo toho jsem zjistil, že se mi přímo posadila na klín. Překvapila tak všechny kolem mě... a donutila mě cítit se mnohem hůř než jen nepříjemně.

„A tvoje číslo?“ Zašeptala svůdně, zatímco mi zlehka obmotala paže kolem krku. „Můžu dostat i to?“

Najednou jsem na zátylku ucítil zvláštní mravenčení a drobné chloupky se mi postavily do pozoru. Bylo to jako nechat se vtáhnout magnetem. Vzhlédl jsem od tváře ženy, která mi seděla na klíně... a střetl se s pálivě modrýma očima napříč místností.

Když jsem mu řekl, že bych si to s ním rozdal... dělal jsem si z něj jenom srandu... proč se mi tedy najednou v žaludku ozval tenhle zvláštní lechtivý pocit? A proč mi srdce náhle začalo bušit do žeber ve strachu z toho, že by si tuhle situaci mohl špatně vyložit?

Rychle jsem se otočil zpátky k dívce, která dychtivě čekala na mou odpověď na její otázku. Ovšem místo toho, abych byl moc přímý, rozhodl jsem se pro jiný přístup, vzhledem k tomu, že vypadala na třeťačku, a nechtěl jsem hned první den dostat nějaké potíže.

„Naneštěstí... to je vyhrazené jen pro výjimečné lidi,“ řekl jsem jí s úsměvem, a sundal její ruce ze svého krku.

„Oh?“ Ani přesto ale nevypadala, že by to hodlala vzdát. „Mohla bych se pro tebe stát tou výjimečnou... jestli chceš.“

Takže to vypadalo, že nezbývalo nic jiného než ten přímý přístup.

„O tom pochybuju.“ Přiblížil jsem obličej blíž k jejímu, takže uvěřila, že s ní flirtuju... než jsem jí zasadil finální ránu. „Ale jestli máš bratra, co je stejně roztomilý jako ty... mnohem raději bych dostal číslo na něj.“

Když si to konečně uvědomila, její oči se nepatrně rozšířily a ona mi vylítla z klína, jako by jí začal hořet zadek. Z druhé strany stolu jsem viděl, jak na mě kluci vrhli naprosto šokované pohledy, a Landon jí pak zdvořile nabídl své číslo.

To ji však rozhněvalo ještě víc, zatnula zuby a zatla ruce v pěst. Beze slova se otočila a chtěla odejít, ale v půlce kroku se zastavila.

Nejdřív jsem si myslel, že pronese něco ignorantního nebo hloupého ohledně toho, že byla zrovna odmítnuta, ale to, co řekla potom, mě donutilo trhnout hlavou nahoru a opět střetnout pohled s jejíma pálivě modrýma očima.

„Kaii... není to tak, jak to vypadá!“

„Vážně, Ruby?“ Stáli tam vedle něj další tři kluci a zrovna ten blonďák, kterému jsem pomáhal včera v noci na kolej, se s úšklebkem na tváři naklonil blíž k ní. „Protože to vypadalo, že sis na jeho klíně udělala opravdu velké pohodlí.“

„A co? Je to snad problém, kdyby jo?“

Páni!

S Landonem a Treyem jsme se na sebe podívali a potom stočili zrak zpátky na Kaie a jeho partu. Použila mě tahle holka, Ruby, k tomu, aby se pokusila přimět Kaie žárlit? Sakra práce!

„Jéééé!“ Kluk s tmavě rudými vlasy stojící po Kaiově levici si odfrkl. „Snažíš se klofnout tohle čerstvý masíčko, nebo ses snažila, aby Kai žárlil?“

„Ugh!“ zařvala Ruby frustrovaně a dupla nohou, než se protlačila přes kluky a opustila menzu, čímž donutila starší studenty, aby svou pozornost obrátili na naši skupinu.

„Takže...?“ Ten stejný blonďatý kluk se na nás teď s úšklebkem díval svrchu. „Můžeš nám říct, proč jsi zrovna vyjel po holce našeho kamaráda?“

‚Kamarádova holka‘? Sakra!

Proč jsem o tom, že by Kai už mohl být zadaný, nepřemýšlel ve chvíli, kdy jsem si z něj dělal legraci?

Ale když se na něj teď dívám, s těmi půlnočně černými vlasy spadajícími mu přes čelo, když se na mě těma svýma modrýma očima mračí... proč se ten vtip o tom, že bych se s ním včera v noci vyspal, najednou jevil jako něco víc než jen pouhé škádlení?