MONALISA

"Rozumíš?" zeptala se máma a já souhlasně přikývla.

"Ano, mami."

"On je náš..."

"Mami, přijdu pozdě na přednášky. Říkala jsi mi to pořád dokola. Budu k němu milá a uctivá."

"Skvělé. Vrátíš se dneska večer domů?" zeptala se mě máma.

"Ještě nevím jistě..."

"Nemaři svůj volný čas potulováním se s přáteli. Prostě přijď domů a buď se mnou, ano?" požádala.

"Dobře. Prostě přijdu domů," odpověděla jsem, naklonila se a políbila ji na obě tváře, než jsem se odtáhla a rozloučila se.

Vyrazila jsem z domu s taškou v ruce. Byl nový den a já se ze všech sil snažila nemyslet na to, co se stalo včera v noci.

Máma mi řekla, že se do země vrátil teprve včera a že se stěhuje do sídla naproti nám.

Podívala jsem se na nádherné a obrovské sídlo naproti našemu domovu a rozhodně přikývla. Aby vlastnil tohle sídlo a vůbec celou tu oblast, musel být ten muž multimiliardář.

Znovu jsem myšlenky na něj vyhnala z hlavy a vyrazila do školy.

*

"Leon se s tebou vážně rozešel?" zeptala se šeptem Francesca, moje nejlepší kamarádka.

"Jo, probereme to, až skončí hodina," pošeptala jsem jí zpět.

"Ten malej hajzl. Jak vůbec mohl?" odfrkla si Francesca a obrátila svou pozornost zpět k přednášejícímu.

Přednáška se chýlila ke konci a bylo vidět, že se Francesca nemůže dočkat. Za pár minut přednáška skončila a profesor odešel ze třídy.

"Tak povídej, Liso," otočila se na mě okamžitě Francesca a já si tiše povzdechla.

"Řekl, že jsem příliš..." rozhlédla jsem se kolem.

"Možná bychom měly zajít do kavárny a probrat to tam," řekla jsem a vstala.

Francesca udělala totéž a obě jsme zamířily do kavárny, zatímco Francesca nadávala a vyhrožovala, že Leonovi roztrhne tělo na kusy za to, že se se mnou rozešel.

Nakonec jsme se usadily v kavárně, objednaly si dvě kávy a připravily se k hovoru.

"No, Leon řekl, že jsem k mužským dotekům příliš necitlivá a že už bych se měla stát panenskou jeptiškou," pokrčila jsem rameny a trochu se napila ze svého šálku.

"Cože?! Ten malej hajzl si o sobě něco myslí? Měl by být vůbec šťastný, že jsi vůbec souhlasila, že s ním budeš chodit. Je hluboko, hluboko pod tvou úrovní," odpověděla Francesca.

"Víš co? Mám nápad," prohlásila Francesca, když jsem hrneček s kávou odložila na stůl.

"Jaký nápad?"

"Musíš začít chodit s někým jiným. S někým víc sexy, než je Leon. Vsadím se, že to byla jeho chyba, že tě nedokázal vzrušit. Prostě si najdi jiného kluka, který tě vzruší a..."

Dál už jsem Francescu nevnímala, protože se mi v hlavě opakovala její předchozí slova.

'jiného kluka, který mě vzruší'

Dokázala jsem myslet jen na jediného člověka. Na toho jediného člověka, na kterého bych neměla myslet vůbec.

"Liso? Posloucháš mě vůbec?" Zabušila na stůl a já sebou trhla.

"Jo? Ano, poslouchám. Vnímám tě."

"Nevypadá to tak. Seš z toho rozchodu tak zničená?" Její tvář zjemněla a nabrala dojatý výraz.

"Ani ne," zamumlala jsem.

"Jasně, že tě to zas tak moc nebolí. Vždyť jste spolu vlastně chodili jen asi tři nebo čtyři měsíce, že jo? Ale byla jsi úplně mimo, na co jsi myslela?" zeptala se Francesca.

"Na nic. Vůbec na nic," odpověděla jsem, protože jsem nechtěla vzpomínat na minulou noc.

"Můžu ti představit jednoho novýho kluka. Je neskutečně sexy! Momentálně jeden z nejžhavějších kluků na univerzitě!" řekla mi.

"Vážně?"

"Jo. Jsem si jistá, že už jen při pohledu na něj zvlhneš," zasmála se Francesca.

"Doufám," zamumlala jsem.

"Zítra tě s ním seznámím. Připrav se, že o své panenství přijdeš tím nejsladším možným způsobem, Liso."

**

"Mami, to mu vážně musím jít dát ty cupcaky?" zeptala jsem se s brbláním mámy, zatímco jsem v rukou svírala talíř s cupcaky. Byla jsem zpátky doma a po mámině dlouhém kázání jsem se chystala odevzdat cupcaky Luciusovi Devineovi.

"Ano, Liso. Musíme k němu být co nejmilejší za to, že nás tu nechal tak dlouho bydlet a ve velkém nás finančně podporoval. Je pro tebe jako otec, chápeš?" zeptala se mě máma a já jen stiskla rty do tenké linie.

Nikdo přece nekuřbikuřuje ptáka vlastnímu otci, ne? Ale já jsem ptáka téhle otcovské postavě vykouřila.

"Fajn, prostě mu je mile a s úctou předám. Udělám přesně to," odpověděla jsem a odešla.

Bylo zřejmé, že máma je panu Devineovi velmi vděčná, a ano, já byla vděčná taky, ale nemohla jsem si pomoct, abych se necítila nervózní a trapně, když jsem mu měla jít dát ty cupcaky.

Jakmile jsem dorazila k bráně jeho domu, zastavilo mě několik mužů v černých oblecích. Nikdy předtím tu nebyli a nebyli to strážní oblasti, které jsem docela dobře znala.

"Bydlím hned tamhle," řekla jsem jednomu z nich a ukázala k našemu domu.

"Vaše jméno, slečno?" požádal.

"Lisa," odpověděla jsem jednoduše a on poodešel, aby mohl zatelefonovat.

O pár vteřin později byl zpátky.

"Můžete jít dál," řekl mi.

"Děkuji," zamumlala jsem a vešla dovnitř. Přemýšlela jsem, proč tenhle muž potřebuje ke hlídání svého domu tolik lidí navzdory ochrance, kterou už mělo celé sídliště.

Hodila jsem to za hlavu a zastavila se přede dveřmi. Zhluboka jsem se nadechla, vydechla a sáhla po klice. Dveře samy od sebe cvakly a já je otevřela. Asi mi otevřel.

Vešla jsem do sídla, které mi prostě vyrazilo dech. Do země se vrátil teprve včera, ne? Tak jak mohl tohle místo už tak skvěle zařídit.

'Je to miliardář, Liso!' připomněla jsem si a zastavila se v jeho obývacím pokoji.

"Jsi tady," uslyšela jsem jeho hluboký, sexy hlas.

Odpusťte mi, že jsem použila slovo sexy, ale nemohla jsem si pomoct. Byla to pravda!

Podívala jsem se směrem, odkud hlas přicházel, a uviděla ho scházet ze schodů, a jako by mě chtěl svádět, byl bez košile.

Měl na sobě jen šedé tepláky a já se snažila nedívat se na ty dokonale vypracované břišní svaly, ale selhala jsem, když jsem na ně tak okatě zírala, a pak můj pohled sjel níž a já se snažila znovu. Věřte mi, že jsem se snažila nedívat se mu do rozkroku, ale stejně jsem to udělala a viděla tam obrys jeho ptáka. Toho velkého, tlustého ptáka, který naplnil moji pusu a vyvolal ve mně pocit takové plnosti. Tenhle pták teď kráčel přímo ke mně, a jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě, má kunda zvlhla.

"Zíráš dost nevhodně, Liso," řekl a já rychle odvrátila zrak, cítíc, jak mi hoří tváře.

Rychle jsem stiskla stehna k sobě a podívala se na druhou stranu.

Dívala jsem se na druhou stranu, dokud jsem neucítila, že je těsně u mě, tak blízko, že mé chřípí mohlo nasát vůni jeho kolínské.

Těžce jsem polkla a otočila se k němu.

"Dobrý den, pane Devine," obdařila jsem ho křečovitým úsměvem.

"Máma mě poprosila, abych vám dala tyhle cupcaky. Právě je udělala a..." stiskla jsem rty do tenké linie a nevěděla, co dalšího říct. Stát vedle tohoto muže mě připravilo o slova.

"Včerejší noc byla chyba. Spletl jsem si tě s někým jiným, a i když nevím, proč jsi na tu hru přistoupila, stejně chci, abychom na to zapomněli. Jako by se to nikdy nestalo," řekl mi a já od něj poodstoupila o dva kroky, abych mohla lépe mluvit, pryč od veškeré té... Sexappealu.

"Neměla jsem v úmyslu na to přistoupit a taková obvykle nejsem..." Nevěděla jsem, proč cítím potřebu to vysvětlovat.

"Včera večer se to prostě stalo. Nebyl jsem v dobrém rozpoložení a jsem rád, že to nezašlo dál, než to zašlo," sklouzla jsem pohledem znovu k jeho rozkroku, aniž bych si mohla pomoct.

"Liso, oči mám tady nahoře," řekl a já se rychle podívala zpět na jeho obličej.

"Chci, aby to mezi námi bylo jasné. Budeš pro mě jako dcera a já pro tebe jako otec," prohlásil, a jakmile tahle slova vyřkl, napadlo mě jediné další slovo...

Tatínek.

Nevím, jestli to byla nevinná nebo naprosto zvrhlá myšlenka, ale z mých chvějících se úst vyklouzla hloupá slova.

"Když jste pro mě jako otec, můžu vám říkat tatínku?" Zeptala jsem se a uslyšela jsem ho hluboce zasténat.

V příští vteřině si mě k sobě prudce přitáhl, takže mi talíř s cupcaky vypadl z rukou a dřív, než jsem stihla cokoli udělat... I když ve skutečnosti jsem se o nic nesnažila.

Sklonil se do mé výšky a vzal mé rty do svých, a sakra! Jeho rty k mým dokonale pasovaly.

Včera v noci to bylo poprvé, co jsem sála a lízala ptáka, ale tohle nebylo mé první líbání, ovšem bylo to mé zdaleka nejlepší líbání! Slyšela jsem historky o holkách, kterým se při líbání podlomila kolena, ale nikdy dřív jsem to nezažila, ale s tímhle o tolik starším mužem jsem cítila, jak se mi podlamují nohy.

Jeho rty tvrdě a s nádechem majetnictví přejely po mých, ruka kolem mého pasu si mě přitáhla ještě blíž k jeho tělu, a tehdy jsem si to uvědomila! Jemu se postavil! Jeho velký pták se mi právě teď vtlačoval do břicha, zatímco jeho jazyk si našel cestu do mých úst.

Hodila jsem veškerou opatrnost za hlavu, položila ruce na jeho široká, silná ramena a polibek mu oplatila. Jak on ale ten polibek ovládl, jeho jazyk bičoval ten můj. Zdálo se, že mě ten polibek pohlcuje, a jeho ruka na mém pase mi teď přejížděla po zadku, zatímco mi sál rty a pak přešel k mému jazyku a vysál z něj chuť jablečného džusu, který jsem měla před příchodem sem.

Tiše jsem do polibku zasténala, otřela se o jeho ztopoření a slyšela ho vydat tiché, hluboké zavrčení, které nezpůsobilo nic jiného, než že má kunda ještě víc zvlhla. Hned vzápětí se však z polibku odtáhl, pravou rukou mi podepřel bradu a levou nechal na mém zadku.

"Příště mi kurva neříkej tatínku," stiskl mi půlky zadku a i přes jeho vážný výraz jsem znovu zasténala.

"Gamo, jdi pryč," odtáhl se ode mě úplně a odvrátil se.

Já jsem ale od tohoto muže chtěla víc. Od muže, ze kterého jsem takhle úplně mokrá, aniž by se musel nějak zvlášť snažit.

Chtěla jsem, aby byl prvním mužem, který mě ošuká.