Když se Elva probudila z krátkého zdřímnutí, přilepila se na mě jako klíště. Neustále ke mně vzhlížela svýma velkýma, uplakanýma očima. Na den, který začal s tak velkými nadějemi, jsme obě teď prožívaly spíš jeho chmurnější část. Vzala jsem ji za ruku a nepouštěla ji, plně si vědoma toho, že jsem málem ztratila šanci být její mámou.

Kdybych zemřela, neviděla bych, jak z ní vyroste silná, nezáv