„Víš, tati, co když si tě maminka chtěla vzít, tak si vzala cizí dítě a vydávala ho za své?“ dodal Jasper, zatímco Benjamin zůstal zmatený.

Benjamin Jaspera pohladil po hlavě. Byl ohromen chlapcovou fantazií. Když se Benjamin před lety probudil, Danna už byla po jeho boku. Zuřil nad jejími intrikami. Poté ho opustila jen proto, aby se vrátila s dítětem a pomocí testu DNA tvrdila, že je jejich.

Měl jednu rozmazanou vzpomínku, která se mu nikdy nevytratila z mysli. Byla to vzpomínka na jinou ženu, která měla jemnější hlas a nosila jedinečný parfém.

Uťal tok svých myšlenek. Jestli Danna opravdu adoptovala dítě a to dítě je shodou okolností moje, kdo je pak vlastně ta žena?

Ne že by to Benjamin nikdy nepodezříval. Nicméně bylo vědecky prokázáno, že Gavin je skutečně jeho a Dannino dítě. Mohla snad výsledky testu DNA zfalšovat?

„Tati, já ji za maminku nechci. Chci jinou maminku!“ Jasper se držel Benjamina a lísal se k němu. Gavin se v Benjaminově přítomnosti nikdy nechoval tak dětinsky, a proto Benjaminovi při tom pohledu roztálo srdce.

Benjamin poplácal Jaspera po hlavě a řekl: „Neříkej takové hlouposti!“

Ačkoli měl Benjamin své pochybnosti, nemohl o nich se synem diskutovat bez pádných důkazů. Chtěl zabránit tomu, aby syn Dannu zbytečně nenáviděl ještě víc.

Jasper našpulil rty. Zdálo se, že mu Benjamin ještě plně nedůvěřuje. Musím získat konkrétní důkazy, abych tatínka přesvědčil. „Tati, jestli opravdu není moje maminka, byl bys raději s mou biologickou maminkou?“

Benjamin na takový scénář nikdy nepomyslel. Pokud by Danna nebyla Gavinovou matkou, jak by mohla být Gavinova pravá matka spolu s Benjaminem, když nikdy neviděl ani její tvář?

Zatímco to všechno probíhalo, Arissa vzala své čtyři děti na jídlo a šli na nákupy, aby se mohly seznámit s novým prostředím. „Jaspere, jaká čepice se ti líbí víc?“

Gavin nebyl zvyklý na to, aby ho ostatní oslovovali Jaspere, takže mu chvíli trvalo, než odpověděl. Zachary do Gavina lehce drcl, protože Arissa byla zmatená jeho nedostatečnou reakcí. „Maminka na tebe mluví!“

Gavin se probral s uzardělou tváří. „Co jsi říkala, mami?“

Arissa si všimla, že nedává pozor, stiskla ho za tváře a ukázala k obchodu. „Která čepice se ti líbí?“

Gavin se podíval na dostupné čepice a odpověděl: „Líbí se mi ta černá!“

Arissa zkoprněla. Copak nemá rád zelenou? „Jsi si jistý?“

Gavin netušil, proč se ho na takovou otázku ptá. „Ano!“ odpověděl a přikývl.

Arissa byla v šoku a popíchla ho: „Chystáš se změnit styl? Neměl jsi náhodou rád zelenou?“

Gavin strnul, když to slyšel, protože Jasper se nikdy nezmínil o tom, že má rád zelenou.

Zachary se zasmál, jakmile si všiml, že je Gavin zmatený. Bál se, že by Arissa mohla jejich lež prohlédnout. „Mami, on chce vypadat drsně!“

Gavin loupl okem po Zacharym a zůstal beze slov. Co tím myslíš? Je to prostě jen moje oblíbená barva.

Oliver si promnul bradu, protože měl pocit, že se Jasper chová divně. „Nebyla náhodou zelená tvoje oblíbená barva? Kdy se to změnilo?“

Gavin po něm střelil pohledem a ušklíbl se. „To si nesmím změnit styl?“

„Já chci taky změnit styl!“ zvolal s úsměvem Jesse. „Mami, můžu dostat tu růžovou?“

Arissu Jesseho prosba pobavila. Požádala prodavače o dvě čepice, jednu černou a jednu růžovou.

Jesse si okamžitě čepici vyzkoušel a ukázal ji ostatním. „Jak mi to sluší?“

„Je perfektní!“ podpořil ho Gavin. Nespouštěl z Jesseho oči, protože v čepici vypadal ještě o něco více žensky.

„Tady, vyzkoušej si ji.“ Arissa dřepla a pomohla Gavinovi čepici nasadit. V černé čepici vypadal fantasticky a jeho rysy v ní ještě více vynikly.

Povzdechla si, jelikož ani jedno z jejích dětí se jí nepodobalo. Byla si jistá, že jsou po otci, ale nevěděla, kdo jím je, ani netušila, kde ho hledat. I kdyby to věděla, nenašla by odvahu jejich biologického otce vyhledat, protože se obávala, že by to mohl být nepatřičný člověk. Pokud by to tak bylo, raději by o jejich otci nikdy nevěděla.

Oliver upravil Gavinovu čepici tím, že ji otočil. „Takhle vypadáš víc cool!“

Gavin se na ně podíval a otočil se k zrcadlu. Souhlasil s Oliverovým tvrzením. „Mami, já chci tuhle čepici!“

„Samozřejmě!“ Arissa ho zbožňovala a pohladila ho po tváři.

„Děkuju, mami!“ Gavinova tvář zrudla vzrušením, protože to byl jeho vůbec první dárek od maminky.

Arissa se na něj usmála, zaplatila za čepice a pak pokračovali v nákupech. Koupila všechno, co potřebovali.

Než zamířili domů, nakoupili si potraviny na večeři.

„Mami, odpočiň si! O večeři se postaráme my!“ řekl Zachary Arisse, jakmile dorazili domů.

Arissa byla dojatá. „Vy všichni byste si měli také odpočinout. Za chvíli udělám večeři já!“

„My vůbec nejsme unavení!“ Zachary zavolal na své sourozence a ti společně odnesli nákup do kuchyně, než ho pečlivě uložili.

Bylo to poprvé, co Gavin vykonával takové domácí práce. Proto mu to připadalo zajímavé. Neustále však ukládal potraviny na špatná místa, což Zacharyho a Olivera štvalo.

Jesse lehce zatahal Gavina za cíp košile. „Jaspere, pojďme připravit zeleninu. Zbytek necháme na nich!“ Jesse si sedl na židli a začal zpracovávat zeleninu.

Gavin žasl nad tím, jak je Jesse zručný, a ze zvědavosti se zeptal: „Jde ti to tak dobře! Já nevím, jak to dělat tak pořádně jako ty!“

Jesse se cítil zmaten. „Jaspere, vždyť ti to jde líp než mně. Snažíš se mi udělat radost?“

Gavin rychle dodal: „Hehe. Jo!“ Zpracovávat zeleninu se naučil tak, že prostě pozoroval, jak to dělá Jesse.

Zachary a Oliver po uklizení nákupu začali vařit jídlo. Gavin stál opodál a s pobavením je sledoval.

Zachary si všiml Gavinova úžasu a ušklíbl se. „Odteď musíme mamince s těmito pracemi pomáhat! Kdykoli nebude maminka doma, musíme si chystat jídlo sami!“

Jsou neuvěřitelní! Gavin z nich byl úplně vedle.

„Přesně tak! Maminka tvrdě pracuje, takže jí musíme pomáhat!“ souhlasil Jesse.

„Chtěl bys zamést podlahu, nebo to mám udělat já?“ zeptal se Oliver Gavina.

Gavin uměl zametat podlahu, a tak odpověděl: „Udělám to já!“

„Dobře. Tak já pak vytřu!“ rozdělil Oliver domácí práce.

Arissa přistoupila blíž a potěšilo ji, když zaslechla tenhle hřejivý rozhovor mezi jejími dětmi. Měla pocit, že jakákoli bolest a utrpení stojí za to, pokud to je pro dobro jejích dětí.

„Děti, běžte si hrát. Zbytek nechte na mně!“ Poslala děti pryč a pustila se do vaření. Gavin neodešel. Místo toho stál v kuchyni a sledoval ji, jak vaří.

Arissa se na něj podívala a všimla si, že jeho výraz je plný zvědavosti. Měla pocit, že něco není v pořádku. „Máš hlad, Jaspere? Můžeš si zatím dát trochu chleba, ale dbej na to, abys toho nesnědl moc, protože brzy budeme večeřet!“