Pohled Caliany
Cítila jsem, jak se postel na mé straně prohnula. Někdo byl v mém pokoji. Myslela jsem, že je to sen, ale teplé ruce na mém těle mě vyvedly z omylu. Vyskočila jsem a rozsvítila. Byl to můj nevlastní bratr Vince. Byl opilý... zase.
„Vypadni,“ zavrčela jsem, ale on se jen ušklíbl a přiblížil se ke mně. Otřásla jsem se, když mě chytil za pas a přitáhl si mě k sobě. Vince mi násilím vtiskuje polibky na krk a já s ním bojuji, drápy se mu zaryvají do masa, ale je na mě příliš silný. Slzy mi zaplaví oči, když mě chytne pod krkem a hrubě mě hodí na postel. Vyleze na mě a přišpendlí mi ruce nad hlavu.
Ať jsem kopala a křičela sebevíc, nikdo mi nepřišel na pomoc a ve zlomku vteřiny se moje vlčice drala na povrch a vydala ze sebe mohutné zavrčení, až stěny zavibrovaly. Vince ztuhl a pohlédl na mě s hrůzou ve tváři. Vyskočil z postele a couvl ke dveřím.
„Ty... ty... myslel jsem, že nemáš žádného... žádného vlka,“ zakoktal. Vždycky jsem měla vlka, ale nedala jsem jim to najevo, protože by mě zabili. Od doby, kdy před třemi lety zemřel můj otec, můj nevlastní bratr a nevlastní matka převzali smečku. Baží po moci a udělají cokoli, aby si ji udrželi, dokonce by zabili i mě, otcovu dědičku.
„Vypadni z mého pokoje, Vinci,“ přikázala jsem s použitím svého alfa tónu. Můj nevlastní bratr odpelášil a já si s úlevou povzdechla, ale věděla jsem, že zítra přijdou s plánem, jak se mě zbavit. Byla jsem pro ně rizikem.
„Co tím myslíš, že jsi mě prodala tomu krutému alfovi?!“ vykřikla jsem a šokovaně pohlédla na svou nevlastní matku. Zasténala a zavřela oči, jako by na mě právě neshodila bombu.
„Potřebujeme peníze na urovnání našich dluhů a ty jsi hezká,“ pokrčí rameny.
Po smrti mého otce utrpěla smečka obrovské finanční ztráty kvůli mé nevlastní matce Evelyn, nebo Zlu, jak jí říkám já. Je špatná ve správě financí, protože utrácí prostředky smečky za to, aby se rozmazlovala diamanty. Společnost také nakonec ztratila partnery a většina z nich se s námi odmítla stýkat kvůli její pyšné a bezcitné povaze, takže stáhli svou podporu, čímž z nás udělali terč pro odpadlíky.
Zpražila jsem pohledem svého nevlastního bratra, který mě včera v noci téměř napadl. Nevypadá, že by se za své činy styděl. Vince mě nenávidí a udělá cokoli, jen aby mě viděl pryč, i když mě prodává nebezpečnému alfovi, Edwardu Chasiovi, mocnému lykanskému alfovi v západním regionu. Prý je bratrancem lykanského krále. Edward a jeho tři bratři jsou bezcitní zabijáci a přebírají smečky, které nejsou dost silné na to, aby se samy ubránily. Tak si vysloužil jméno: Krutý lykanský alfa.
„To neudělám,“ řekla jsem vážně.
„Nemáš na výběr,“ zasyčí Vince a zlověstně se na mě zadívá.
„Nemůžete mě prodat, nový zákon, který vydala královna, to zakazuje.“ Není to tak dávno, co byly ženy prodávány těm, kdo nabídli nejvíc, v rámci obchodních dohod a aliancí, ale s tím byl konec poté, co se k moci dostala královna Anaiah.
„Zákon je mi ukradený, to vážně necháš přijít vniveč všechnu práci svého drahého otce jen proto, že odmítáš být s alfou Edwardem?“ Snažila se ve mně vyvolat pocit viny, věděla, jak moc tuhle smečku miluju. Moji rodiče ji vybudovali z ničeho!
„Není to tak těžká práce, jediné, co musíš udělat, je uspokojit alfovy sexuální potřeby a kdo ví, když s tebou bude spokojený, možná z tebe dokonce udělá svou oficiální milenku, nebo ještě lépe, lunu. Tak jsem se sem dostala i já.“
„Najdeme způsob, jak tuto smečku zachránit. Jen mi dejte trochu času... Budu pracovat víc a—“ Vince mě přerušil.
„Jak můžeš být tak sobecká, Cali, měla bys být ráda, že jsi nám pro jednou ve svém ubohém životě k užitku,“ ušklíbl se. Zpražím ho pohledem a on se napije své whisky a pokračuje v procházení podmínek. Bratři chtějí mít tuto smečku pod sebou jako způsob, jak zabránit válce se svými přirozenými nepřáteli, protože leží přímo v centru a ten, komu bude patřit, bude ve výhodě. Nechápu však, proč mě musí prodat, když se s nimi mohou prostě dohodnout.
‚Udělali by to dřív nebo později, jen aby se nás zbavili,‘ štěkla má vlčice. Ty dva nenáviděla, ale bohužel jsme nemohly nic dělat. Vince byl alfa této smečky a já mohla jen uposlechnout, i když to bylo proti mým přáním.
„Nyní, když Chasia splatil náš dluh, investoval do společnosti a my budeme pod jejich ochranou, půjde všechno snadno.“
„Jsem na tebe pyšná, synu,“ chválí ho Zlo. Tváří se samolibě.
„A co ona?“
„Jeden z bratrů si sem pro ni přijede a ona přestane být naším problémem,“ odpovídá a mluví, jako bych tam ani nebyla. Po tvářích mi tekly slzy, když jsem běžela do svého pokoje a zamkla za sebou dveře.
Po hodinách pláče jsem napsala zprávu svému příteli Levymu.