„Chmuříš se,“ řekl David jemně. Udělal pár kroků k mému stolu.

„Ellisi, my –“ kousla jsem se silně do jazyka poté, co mi to jméno uniklo ze rtů. David se zastavil uprostřed kroku, v očích dravý výraz.

„Ellis?“ odfrkl si a překřížil si ruce proti mé hrudi. Okamžitě jsem k němu přistoupila a chytila ho za paže.

„Omlouvám se,“ omluvila jsem se za to, že jsem ho nazvala Ellisem. David ztěžka oddychova