„Ano. Vždycky budeš mým středobodem, Lásko.“

Po těch slovech se mi rozmazalo vidění. Srdce mi divoce bušilo v hrudi. Něco se ve mně pohnulo a můj tep se zrychlil.

. Nenáviděla jsem teď své pocity. Proč měla jeho slova nade mnou takovou moc?

„Nemyslíš si, že je to trochu nefér?“ zeptala jsem se, hlas sotva slyšitelný.

„Vůči komu?“

„Vůči tvé družce. Nemůžu být tvým středobodem, když je tu ona.“ Můj