Pohled Arie

Aedricův řev prořízl komnatu, zvuk to byl tak silný, že pochodně divoce zablikaly a vrhaly po mramoru zubaté stíny. Jeho vlk se tlačil na mé smysly, zuřivý a hladový, a Sia odpovídala stejnou mincí, stáčela se a vrčela jako živý bič uvnitř mě. Srdce mi divoce bušilo, každý nerv v těle hořel.

Měsíc dosáhl zenitu, vylil stříbro na oltář a vymaloval síň nadpozemským světlem. Každý stín se