Ariin úhel pohledu

Les kolem nás burácel, ožíval praskajícími větvemi, rozeklanými kořeny a měděným pachem krve a strachu. Plíce mi hořely, nohy mě bolely, a přesto mi pod kůží pulzovala Sia, svíjela se a protahovala se surovou silou, která mě hnala vpřed rychleji, než jsem považovala za lidsky – nebo vlčím způsobem – možné. Lucien běžel vedle mě, každý sval napjatý, jeho zlaté oči s dravčí přesno