Pohled Riley

Stála jsem u okna, prsty svírala okraj těžkého závěsu a dívala se úzkou škvírou ven. Déšť stékal po skle v hustých provazcích a rozmazával svět venku, ale i přes ten liják jsem viděla Kaela.

Klečel v blátě, promočený na kost, s divokým a zoufalým držením těla. Ústa se mu pohybovala v trhaných, horečnatých obrazcích. Neslyšela jsem ani slovo – můj svět už dávno utichl – ale ani to neby