„Tak to nedělejte,“ prosila Daphne s rukou stále nataženou k němu. „Nenechávejte mě odejít.“

„Já...“ Ztěžka polkl; rty se mu pevně semkly.

Tak strašně by chtěl něco říct. Ale proč to neudělá? uvažovala ustaraně.

„Pojďte ke mně.“ Postel byla bez něj tak prázdná. Zítra musí zjistit, co se s ním děje, ale pro dnešek? Potřebovala ho u sebe tak moc, až se z toho celá třásla.

Nepohnul se z místa. „Nemys