EMERY

Emery a lord Herod se procházeli pod oblohou zalitou měsíčním svitem, jejich lucerny vrhaly měkké světlo na dlážděnou cestu.

Kudy prošli, tam se skláněly hlavy a sledovaly je zvědavé oči.

„Jsou překvapení,“ poznamenal lord Herod s jemným smíchem. „Od Veřiny smrti mě s žádnou ženou neviděli. Většinou po mém boku stojí Ezra, můj pokrevní hostitel.“

Emery se rozhlédla, rty jí zdobil jemný úsměv