„Ty mi nevěříš, viď?“ zeptá se.

„Nejsi důvěryhodný.“

Lokne si z láhve a položí ji zpátky přede mě. „Vidíš. Teď pij. Brzy se musíme přesunout.“

Přistoupí k oknu a prohlíží si okolí. Věděl jsem, že jsme pořád v lese, ale ne v lese patřícím k Dark Hollow, protože tam žádné opuštěné chaty nejsou.

„Je Samara Čarodějka?“ zeptám se. Nemohl to být on, když byl mým druhem.

„Ne. Já jsem. Tedy napůl Čaroděj.