V duchu křičím; na rozdíl od kluků to vypadá, jako by se tyhle holčičky snažily ze mě vyškrábat ven.

Něco ve mně pukne a z hrdla se mi vydere výkřik, zatímco se mé oči prudce otevřou. Damien na mě šokovaně zírá, ale popadne mě za ruku a říká mi, že Ryder už je na cestě.

„Rodíš,“ oznámí mi.

Nechtěla jsem mu věřit, ale mé břicho bylo obrovské, od chvíle, co jsem ztratila vědomí, se snad zdvojnásobil