Ráno se do střešního bytu vkradlo tiše, bledé světlo proklouzlo skrz průsvitné závěsy a natáhlo se přes postel, barvíc pokoj dozlatova.

Město pod nimi už bylo vzhůru – vzdálená doprava, tlumené klaksony, tiché hučení života začínajícího nanovo – ale uvnitř pokoje se všechno zdálo být pozastavené, utlumené.

Nivera se tiše zavrtěla. Posunula se pod prostěradlem, instinktivně hledajíc teplo – a lehce