Eli

Následujícího rána sedím v kuchyni s pekelnou bolestí hlavy. Po tom, co měsíční bohyně odhalila, jsem moc nespala. Zírala jsem do stropu jako někdo, čí duše opustila tělo. A teď tu sedím u stolu a smrdím jako táborák, protože jsem se po shromáždění smečky neobtěžovala osprchovat.

Život je nádherný, že?

Zvednu svůj milovaný černý hrnek s kávou ke rtům, přivoním si k ní a pak ji do sebe kopnu ja