Uplynuly dva dny a já Haydena vůbec nezahlédla. Nevrátil se do střešního bytu a zdálo se, že ani teta neví, kam zmizel. Ve střešním bytě bylo hrobové ticho a bez Haydena působil tak prázdně. Dny jsem jako obvykle trávila návštěvami babičky v nemocnici a pozdní odpoledne a večery prací na svých uměleckých dílech a dalších projektech do školy.

Mé dny byly klidné, ale i tak jsem kdesi v hloubi mysli