Zůstala jsem beze slov.

Pak jsem ucítila, jak mi Christopherova ruka pomalu klouže po noze nahoru, vyhrnuje mi sukni a dotýká se vnitřní strany mých stehen.

Instinktivně jsem se pokusila sevřít nohy, ale než jsem to stihla, vsunul mi mezi ně koleno. Vzápětí mě začal dravě líbat, počínaje mými rty a postupuje až dolů po krku.

Dech se mi zrychlil a zevnitř mě začaly olizovat plameny.

„Dala sis zrovna sprchu?“ zeptal se zničehonic. „Voníš jako mléčné mýdlo. Příště se nesprchuj; raději bych tvou přirozenou vůni.“

„Mám svůj tělesný pach. Pochybuji, že bych se ti líbila, kdybych se neosprchovala.“ Samozřejmě to byl vtip a já chtěla jen vidět, jak bude reagovat.

Okamžitě ztuhl s rty stále přitisknutými k mému břichu uprostřed polibku.

Myslela jsem, že mě hned v příští vteřině vyhodí. Místo toho zvedl hlavu a věnoval mi další ze svých odzbrojujících, okouzlujících úsměvů.

Potom mě chytil za pas a jedním plynulým pohybem si mě přitáhl k sobě. V mžiku oka jsem ucítila ostrou bolest, když do mě v celé své délce vnikl, a mé paže se ho reflexivně chytily.

Zdálo se, že je s mou reakcí spokojený, vřele se na mě díval, zatímco mi pevně držel zadní část hlavy, aby mě mohl políbit.

Opakované pohyby jeho boků mě bolely a z čisté bolesti jsem mu musela omylem poškrábat záda. Navzdory tomu sebou ani neškubl, jen mě položil zpátky na postel a krátce se odmlčel, aby se zeptal: „Jsi nervózní?“

Když jsem odpověděla „ne“, zlehka mě kousl do rtů. „Tak se uvolni.“

„Ale já se už cítím docela uvolněná.“

Vyprskl smíchy. „Pak na tebe musím být moc velký.“

Zatímco jsem podrážděně protáčela panenky, dodal: „Že jo?“ Než jsem se však stihla zeptat, o čem to mluví, náhle zrychlil tempo. Vykřikla jsem bolestí a zrak se mi zamlžil slzami.

Byla jsem vděčná, že jsme v pětihvězdičkovém hotelu se zvukotěsnými stěnami.

Konečně mi došlo, že se mě tenhle hajzl celou dobu ptal, jestli si nemyslím, že je na mě až moc velký.

Nicméně jsem musela uznat, že v tomhle byl dobrý.

„Ach!“ Bolest, kterou jsem tam dole cítila, mě donutila znovu vyjeknout. Jeho přirázy najednou nabraly na rychlosti i hloubce, jako by si tak vybíjel svou frustraci.

„Počkej, přestaň...“ snažila jsem se ho odstrčit. „Nevzal sis kondom...“

„Nemůžu přestat...“ Zakousl se mi do krku a jeho pohyby se staly ještě silnějšími a zoufalejšími než předtím.

Po něčem, co mi připadalo jako věčnost, jsem se konečně zhroutila na jeho zpocené tělo, zcela vyčerpaná a bez kapky energie.

A tak jsem se ponořila do spánku.

Když jsem konečně přišla k sobě, slunce ještě nevyšlo. Ležel vedle mě, obličej zabořený do mých vlasů, paži přehozenou přes mé rameno a tvrdě spal, zatímco mé tělo používal jako lidský polštář.

Asi bych mu měla říct, že jsem si i vlasy umyla šamponem.

Místo toho jsem ale opatrně odstrčila jeho paži ve snaze dostat se z postele a obléknout se, aniž bych ho vzbudila. K mé velké nelibosti jsem se po pouhém zatažení za jeho ruku svalila zpátky do postele a znovu uvízla v jeho objetí.

Otočila jsem se a setkala se s jeho ospalým, napůl zavřeným pohledem. „Yvonne,“ zamumlal klidně.

Z nějakého důvodu jsem to byla najednou já, koho přepadla nervozita. „Já...“

„Ty?“ Zamrkal na mě svými dlouhými řasami a pootevřel rty, jako by chtěl pokračovat, i když z nich nevyšla žádná slova. Z nějakého neznámého důvodu jsem se nepohodlně zavrtěla.

Po chvilce zaváhání jsem natáhla ruku, ovinula mu ji kolem krku a přitáhla si ho k polibku. „Jaká to náhoda,“ usmála jsem se na něj. „Včera večer jsem měla zrovna náladu se trochu pobavit. Nemyslela jsem si, že narazím zrovna na tebe.“