Jackson

Věděl jsem, že s ní Noah mluvil, hned jak nasedl do auta.

Ani jsem se nemusel ptát.

Měl ten svůj výraz.

Už nebyl zmatený.

Už nehádal.

Jen… přemýšlel.

Což mi řeklo všechno.

Vyjel jsem z jeho příjezdové cesty a střelil po něm pohledem.

„Takže.“

Vydechl.

„Takže.“

Trochu jsem se uchechtl.

„To mi fakt pomohlo.“

Opřel si hlavu o sedadlo.

„Řekla mi to.“

„Jo,“ řekl jsem. „To jsem si domyslel.“

Na