„Hovadina.“ Naštvaná ani zdaleka nevystihovalo, jak jsem se v tu chvíli cítila.

Jak se opovažuje Emeric vejít do mého domu nezván, sníst mi jídlo, použít můj nábytek pro sebe sama jen proto, aby se ušklíbl a shodil na mě tuhle kurva bombu!

„Víš, Emericu,“ odfrkla jsem si v suchém smíchu, rukojeť nože, který jsem používala na krájení té krásné žluté papriky, jsem svírala tak pevně, až mi zbělely