Ostana si mě měřila pohledem přes své jídlo, sladká malá Vera klidně spala v cestovní korbičce, která zrovna stála vedle mé nejlepší kamarádky; já se snažila soustředit na jídlo, jen jsem každých pár minut hodila očima z okna, abych se podívala, jak se žene letní bouřka, a sledovala jsem ptáky, jak si razí cestu tam, kam potřebovali, aby na ně déšť nemohl.

„Celeste.“ A jéje. Celé jméno místo něče