Merilyn vrhla na svého pána soucitný pohled, oči plné proseb. „Ach, Viku, ty přece nepotřebuješ zabíjet i lidi. Chápu tvou bolest víc než kdokoli jiný—"

„Není mrtvá; pouze spí,“ přerušil ji Viktor.

Zaplavila ji úleva, když se otočila zpět k nehybné postavě a zblízka si ji prohlédla. Teprve tehdy si všimla, jak se ženina hruď mírně zvedá a klesá. „Spí. Dobře, to je úleva.“

Viktorův pohled se do ní