EMERY

Emery kráčela jako v omámení, nohy měla ztěžklé a mysl otupělou. Nejvyšší král ji vedl chodbami, až se zastavil před dveřmi v jižním křídle.

„Zůstaň tady.“ Otočil se k odchodu.

„Vaše Milosti...“ Emery k němu natáhla ruku, prsty se jí třásly ve vzduchu.

Král Alaric se na její nataženou ruku podíval, jako by to byl jedovatý had. Beze slova odešel a těžké dveře se za ním zabouchly.

Emery se dop