Orion se v polovině kroku zastavil, ruka mu vylétla, aby popadla Viktora za paži, a naklonil se blíž, hlas ztišil do šepotu. „Počkat... Byla to ta ‚záležitost‘, kterou si musel na pár dní vyřídit? Ta samice v říji, která se do něj vtiskla?“

„Mhm.“ Viktorovy oči zabloudily k Alaricovi, který kráčel před nimi, s tváří kamennou a neochvějnou. Od toho shromáždění toho Alaric neřekl o mnoho víc, než by