KAT

Byla jsem klidná. Možná až nepřirozeně. Má mysl byla vyrovnaná tak, jak nebyla od chvíle, kdy mě Nathan přivedl zpět. Věděla jsem, co to znamená. Tohle „ustalující se pouto“ bylo skutečné a odtrhnout se od něj teď by bylo nemožné.

Protože jsem ani nechtěla.

I přesto, že se mi stále vybavovala Hunterova zkrvavená tvář, i přes velikost jeho zvířete a vší té nebezpečné energie, kterou si nesl s s