HUNTER

Během jídla jsem na Kitty neustále po očku pohlížel. Ten záblesk hrůzy zmizel tak rychle, že kdyby mě v poutu nezasáhl takovou silou, myslel bych si, že se mi to jen zdálo.

Teď jsem cítil jen spokojenost. Byl to nějaký trik?

Jak může někdo přejít z takové hrůzy ze mě k tomuto? Klidně se mnou jíst u stolu, jako bych právě nezapálil náš svět tím, že jsem ji takhle odvedl z jejího domova? Možn