KAT

Když před ním Nathan o několik hodin později zastavil, to sídlo působilo jinak.

Bílý kámen, černá ocel a sklo byly stejné, i v časném ranním světle, ale to nepřirozené ticho, které na mě předtím doléhalo, už nebylo tak tiché. Zachytila jsem věci, které jsem napoprvé neslyšela – tiché kroky zvířat v lese, šumění masivních stromů, zlatavý opar lpící ve vzduchu, vonící po Nathanovi, po jeho magii