KAT

Křehké výhonky teď pokrývaly zem. Rostly rychleji, než by měly. Lístky se rozvinuly na větvích, které byly před týdny mrtvé, a slyšela jsem, jak po lesní půdě šustí drobná zvířátka. Vzduch voněl prastarou magií.

A Hunterem.

Jeho vůně ulpívala na všem. Došla jsem dál za hradní brány než obvykle, ale nemohla jsem jí uniknout. Hlavně proto, že jsem nemohla uniknout jemu.

Cítila jsem ho za sebou,