HUNTER

Nádvoří vonělo po ní. To mě zasáhlo dřív než cokoli jiného.

Také jsem zachytil třešňové květy a sluncem vyhřátý kámen a pod tím něco zraněného. Něco ostrého, rozzlobeného a krutého. Neuvědomil jsem si, jak moc mi chyběl způsob, jakým se na mě dívala, i když mě nenáviděla.

Její oči po mně šlehaly plameny.

Houpačka pod ní zpomalila, jako by samotný vzduch zhoustl. Její tělo znehybnělo a v té