Braxtonův pohled

Uplynulo už několik dní a Adam nám stále neřekl víc než jen hrstku slov. Každopádně žádná opravdová slova. Kdykoli jsem procházel kolem jeho pokoje, přistihl jsem se, že zpomaluji, čekám a navzdory všemu doufám, že zavolá mé jméno.

Ale místo toho mě vždy přivítalo ticho, hlasitější než cokoli, co by mohl říct.

Korunovace a značení se s každým východem slunce blížily a vzduch v pa