Carltonův pohled

Následujícího večera jsme s Braxem vešli do obývacího pokoje a tam byl on. Adam. Seděl na pohovce, jednu ruku líně přehozenou přes opěradlo, ale viděl jsem to napětí v držení jeho těla, ten odstup v jeho očích.

„Ahoj,“ řekl jsem tiše, když jsme vstoupili.

Adam zvedl hlavu a na vteřinu jsem si myslel, že neodpoví. Ale pak, k našemu překvapení, zamumlal v odpověď.

„Ahoj.“ Jeho hlas