POHLED ANDREHO

Madison byla jako splněný sen. Trávil jsem hodiny jen tím, že jsem na ni zíral, protože část ze mě byla stále přesvědčená, že by mohla zmizet, kdybych se odvrátil na příliš dlouho.

Ve chvíli, kdy se na mě podívala těma velkýma očima, které vypadaly přesně jako ty Amařiny, věděl jsem, že jsem ztracen. Věděl jsem naprosto bez pochyby, že strávím každou minutu bdění tím, že udělám všec